Informace, které jsem vytřídil nejprve díky svým pocitům, svému světonázoru  nakonec zformoval díky svým zkušenostem, zde popisuji jako další díl své skládačky. Budu mít dobrý pocit, když si někteří z vás také začnou hrát. To co jsem objevil a s čím se chci podělit jsem dal na závěr listu. 

Dokument z kvantové fyziky o dvouštěrbinovém efektu, https://www.youtube.com/watch?v=qQwg0qrZAqI , kdy vzniká koncentrací vědomí pozorovatelem částice a při nepozorování vlna. U odkazu výše lze zapnout slušný český překlad.

Podívali jsme se na video, které tvoří mnoho otázek. Jak uchopit v tomto pojetí například evoluci a vývoj? Každý jedinec během svého života má snahu zdokonalovat sám sebe. Mění své chování a dosahuje nějakého vývoje, což je pravou podstatou evoluce. Ať lidská bytost nebo zvíře byli v minulosti vystaveni drsným podmínkám, než byli zvyklí a byli jim vystaveni po delší dobu, tak se začali přizpůsobovat, měnit své chování, fyzický vzhled a také se jim měnila genetika. Kdo je potom tím pozorovatelem? Naše Vyšší Já? Vědomí, které nás pozoruje skrze naše dvě štěrbiny na hlavě?

   Díky velikosti mozku netrvá lidem učinit jakékoliv změny problém, protože mozek nám umožňuje dvě možnosti nastavení. Nastavení na přežití a nastavení na tvoření. Kdybychom uměli si každé ráno tvořit den podle svých vlastních představ, tak to činíme každý den. Díky přístupu k informacím v dnešní době do filozofií, zákonů vesmíru, genetice, neurovědě a kvantové fyzice, se přesto nic podstatného nemění.

Ohlédneme-li se za svým životem nebo si mnozí přiznáme skutečnou realitu, tak se většině z nás dějí stejné věci dokola. Přitahujeme stejné lidi, stejné povolání, stejné partnery a dějí se nám stejné věci. kolik lidí si uvědomí, že denně se děje něco nového a výjimečného. Nerad bych tímto zjištěním u některých vzbudil nejisté myšlenky ve vás. Člověk potom začne myslet podle toho jak se cítí, to vytvoří chemii a je zaděláno. Každá myšlenka tvoří chemikálie, kdy velkorysé myšlenky nás činí šťastnými a jiná chemie způsobí, že se cítíme hůře.

   Nemyslíme potom jako vědomá bytost, ale jako tělo, protože fyzické projevy určují výsledek našich pocitů. Cítíme se podle svých myšlenek a myslíme podle svých pocitů a jsme uvězněni v cyklu myšlení, cítění  to je špatně a je to lidské drama většiny z nás. Protože to dojde tak daleko, že z pocitu se stane prostředek myšlení a mysl se ponoří do těla. Počnou nás ovládat naše emoce, které ve finále tvoří náš postoj a postoj potom není nic jiného, než shluk našich vlastních myšlenek. Toto je dnešní zoufalý stav bytí, kdy člověk nemůže myslet jinak, než jak se cítí. Někteří se cítí hrozně už od samého rána a to jen proto, že už tak usnuli :-). Jelikož myslí špatně, tak se cítí špatně.

Jenomže tělo má být sluhou mysli a ne naopak. Beze změny to nepůjde. Chci-li něco změnit ve svém životě, tak musím něco změnit ve svém životě, pokud nechci být obětí a chci se stát někým jiným.

Před několika lety jsem vypozoroval, že jsem se cítil jako oběť něčeho. Chtěl jsem skončit s firmou a chtěl to překonat, přesto, že jsem ji budoval 22 let. Říkal jsem si, že něco opustit, je zbabělí útěk, prohra a že je to potřeba vnímat jako zkoušku, že odejít přece mohu kdykoliv. Bohužel jsem přišel na to, vlastně bohu dík, že jsem to stále já, kdo si tvořil svůj osud, svůj zdravotní stav a jiné aspekty života. Protože každá myšlenka tvořila ve mně chemikálie a já chtěl jinou chemii.

Když zjistíme, že žijeme podle automatických programů, které určují, kým jsme, tak používáme část mozku založenou na asociacích. Tyto automatické programy zastavíme položením důležitých otázek, při kterých se mysl zastaví a vytvoří nová synaptická spojení. Nová spojení nám dají odpovědi, návody a nápady a tomu se říká kontemplace. Meditace netvoří, ta nás harmonizuje a vylepšuje sebe sama, ale netvoří a my chceme tvořit. Také chceme zastavit automatické programy, zdravě si hrát, protože čelní lalok je spekulant, rád zkoumá co kdyby. To nám dává nové informace a dojde k rekonstrukci našeho mozku. Svá mozková spojení měníme myšlením a tím měníme i chemii. Známe meditaci, kontemplaci a relaxaci, kterou má každý člověk jiné hloubky. Meditace je o prázdnotě, nicotě, kdy tohoto jevu dosáhne malé procento lidí. Pak tu máme hlubokou relaxaci anebo relaxaci. Zmíněná kontemplace neboli rozjímání je práce s vědomím. Nad meditací je ještě vyšší stupeň, a tím je stav samádhi.

Budu se teď snažit přiblížit kvantový svět v naší mysli. Svůj den a vlastně každý okamžik, si potom můžeme stvořit, když navážeme kontakt s tímto polem a postačí nám jen pomyslet. Velmi se toho změní už jen pozorováním.

Běžný člověk ztrácí pozornost 6 - 10 x za minutu. Byl proveden pokus, kdy napojili na EEG mozky lidí, kteří pravidelným cvičením se dokázali udržet v bodě nula několik hodin. U těchto rozlišných lidí se měřila jejich elektromagnetické frekvence. Mnichům řekli, ať nejprve myslí normálně a poté ať soucítí. Vědci v této části mozku takovou aktivitu v životě neviděli, čelní lalok se jim na monitoru intenzivně rozzářil. Druhé skupině řekli, ať se soustředí jen na jednu věc a po čase zaznívalo " jak dlouho to ještě bude trvat, až jsem prosezený atd.?". Jiní si ani neuvědomili, že přemýšleli o nákupech, pracovních povinnostech a čelní lalok nejevil žádnou aktivitu. Mnich poté řekl, že to je jednoduché stejně jak on se soustředí na jízdu autem, tak on se soustředí na pocit.

Z toho je jednoznačná jedna věc, oba dva mají mozek jako nástroj na zpracování myšlenek. A i mnich má automatické procesy, na základě kterých funguje. V mozku je nejvíce neuronu v těle a jejich množství neuronů a synaptických spojení určuje naší inteligenci, ne ale moudrost. Mozek je o činnosti, to co mozek dělá například při práci, a když studujeme pracující mozek, tak studujeme i mysl. Takže mysl je to, když mozek pracuje.

Pokud je mozek nástrojem pro inteligenci, kdo tento nástroj vylepšuje? Odpovědí je naše vědomí. 

Individum jménem vědomí si je vědomé sebe sama i své svobodné vůle a dokonce ví, že není tělem. Ví, že není mozkem, a že není ani tělem, ale řídí mozek, aby vytvářel mysl. Mozek každou vteřinu zpracuje 400 mld. bitů informací a my jsme si vědomí jen 2000 bitů a víte, s čím tyto informace souvisí? Souvisí pouze se třemi věcmi, tělem, prostředím a časem. Nic víc, nic míň. Bolest zad, hlavy, únava, světlo, tmu, chlad, vedro. Líbí se mi tato osoba, líbí se mi její vůně, jak dlouho ještě bude mluvit. To je vše, čeho si všímáme, těla, prostředí, času a přesto zpracováváme miliardy bitů informací. Pokud vědomí vzdálíme od těla, prostředí a času, tak už nemusíme žít podle zákonů vědomí těla a času, a vstupujeme do kvantového pole. Tam může dojít i například ke spontánnímu léčení mimo prostor, čas a tělo. Nemusíte mít sladěné čakry, nemusíte být vegetarián, ani pránistou, nemusíte používat krystaly, ani věřit v astrologii.

Postačí pár věcí. Přijmout a věřit, že uvnitř máme inteligenci, která nám dává život. Uvědomit si základní duchovní aspekt nás samotných. Jsem napojen na sílu, která je vyšší než já. Na vůli, která má víc vůle, než mám já a miluje mne víc, než já sám sebe. Mluvíme-li o duchovnu, nebo o duchovních zákonech, tak si pod nimi málo kdo představí tyto síly. Víme, že ta inteligence dává život každému na tomto světě. Udržuje ve vesmíru řád a my jsme na tuto sílu napojeni. Tato stejná inteligence tluče naším srdcem, díky kterému přečerpáme 8 litrů krve za minutu což je 500 litrů za hodinu a 3 miliardkrát za život bez kontrol a servisu. Nezávisle na naší náladě, zálibách, názorech, nebo skutcích. Neustále nám dává život, regeneruje nás a nemusíme na to myslet, že něco nás tak miluje, že nám to dává život. Právě teď se v nás vytvořilo 10 miliónů buněk. Vaše vědomí je Bohem pro vaše buňky. Existují různé formy a úrovně vědomí, až po tu nejvyšší formu vědomí.

Něco většího vytvořilo to, kým jsme, něco co má větší vůli, protože já sám bych to srdce v činnosti neudržel.

Byl jsem rozčarován, když jsem zjistil, že k tomuto učení se dospělo díky stále probíhajícímu výzkumy, který doposud běží už 17 let, a který měl zjistit, jak do zaběhlého systému co nejefektivněji implementovat nové informace. Důvod proč jste se ocitli zde, je ten, že se zajímáte o nové informace, které chcete, aby vás upozornili. Nečekejme proto na vědu, která nám umožní dělat nadpřirozené. Sami dělejme nadpřirozené a ať věda přijde studovat nás. Čekáme-li na vědu, tak děláme z vědy náboženství a budeme muset žít podle jejich pravidel. Je vhodné uchopit tyto informace a získat nové prožitky. Prožitek je konečný produkt toho, když uplatníme vědomosti. Když začneme hrát na klavír, začneme malovat anebo sedneme poprvé na kolo, nebo do auta. I zvládnutí smyku na mokré silnici je nová informace, nebo když píchneme pneumatiku a při výměně se zašpiníme. Více chápeme, jaké to je, jezdit autem. I když natankujeme špatné PHM, nebo nedobrzdíme, tak se stále učíme ze zkušeností. Prožitky jsou bohatostí života. Vědomosti a informace jsou pro mozek a prožitek je pro tělo. To věděli i ve Starém Egyptě, kdy se při mumifikaci mozek házeli psům a do karaf dávali srdce a jiné, mnohem důležitější orgány.

Byl proveden experiment se čtyřmi skupinami lidí, které učili hrát na klavír.

1. skupina opakovaně cvičila podle instrukcí jednou rukou dvě hodiny denně dva týdny a změřili jejich mozek před a po pokusu. Bylo zjištěno, že se jim aktivovaly nové obvody a že učení vytváří nová synaptická spojení a opakování udržuje tyto spoje a tomu říkáme paměť. Protože si zapamatovali to, co cvičili, jak jednoduché.

2. skupina byla také změřena před a po experimentu, také hráli 2 hodiny denně dva dny v týdnu. Neřekli jim, ale, jak mají hrát "hrajte si, co chcete", a víte, co se stalo? Nic. Protože si nepamatovali to, co se předešlí den naučili, co hráli a nemohla se jim tak vytvořit nová synaptická spojení. Neměli na co navázat z předešlého dne. Každý den začínali znovu.

3. skupina nedělala nic a také se nic nestalo.

4. skupině řekli, že budou cvičit 2 hodiny denně dva dny v týdny. Dostanete noty, cvičení na jednu ruku, ale fyzicky nebudete hrát na klavír, budete cvičit mentálně, bude to nezvyklé a z počátku únavné, ale pomůžeme vám. Pouze mentální cvičení aktivovalo stejné oblasti mozku, stejné obvody jako kdyby fyzicky hráli na klavír. To znamená, že pouhým myšlením si v mozku vytvoříte nová synaptická spojení.

Pouhým cvičením mozku a mentální vizualizací si vytvořili něco nového. Paměť v tomto případě je udržování těchto spojů naživu a to opakováním. Opakování tvoří mezi neurony pevné spoje. Takže můžete ode dneška uchopit nový ideál sebe samého, nějakou kvalitu a tvořit. Co se stane s opakováním? Aktivují se nové synaptická spojení a stanou se pevnějšími.

V této mentální kvalitě ztratíte i pojem o čase a prostoru, a také tělo nám nedá žádnou zpětnou vazbu. Takto vstupujeme do světa kvantového pole. Veškerá mozková centra se tak uklidňují a také se postupně ztrácí asociace, až skutečná je pouze zachycená myšlenka, která naváže neurony a spojí synapse. Nově vytvořené spoje nám poté umožní vidět svět odlišně, protože už budeme vidět odlišně. Monet viděl svět odlišně díky operaci očí, a přesto maloval nádherné obrazy. Stejně fungují i znalci vína, cítí chuť jinak, kdy něco jiného, jiné vnímání znalce tvoří odlišnou kvalitu, než vnímání běžného popíječe, který nemá vytvořené synaptické spoje.

S realitou to je stejné, některé věci jsou nám ukryté, protože je nevidíme. Hrajme si, protože pokud mozek zpracovává tolik bitu informací, tak nám věci unikají.

Dnešní věda nám říká, že máme pevné spoje díky genetice, že se tak narodíme, a že dopadneme jako rodiče, nebo že kopírujeme memy okolního prostředí a máme zažitá paradigmata. Je krutou pravdou, že žijeme životy svých rodičů ať chceme, nebo nechceme. Mozek funguje tisíce let a vyvíjí se už v prenatálu. Ano mozek nám zajistí to, že se otočíme za zvukem. Víme co dělat v ohrožení, jelikož se mozek doposud vyvíjel způsobem pokus omyl a také víme, že jeden mozek se od druhého výrazně neliší. Když dáme mozky vedle sebe, tak nepoznáme koho je který. Mají podobnost jako třeba dlaň člověka, která má také odlišné otisky a identifikuje nás. Dědíme určité sklony a vlastnosti, protože jsme je prožili a byli jsme vystaveni určitým emočním tendencím, to je, ale pouze 50% toho kým jsme. Dalších 50% obvodů si tvoříme sami a to buď nabytím vědomostí, nebo filozofií. I nyní se vám tvoří nová synaptická spojení :-). Stejně jako když jste se učili jezdit autem, nebo držet rovnováhu na kole. Nebo když studujeme nové zkušenosti, byť to je druhý způsob získávání zkušeností učením.

Prožitky obohacují mozek, zapojujeme do nich svých 5 smyslů. Zrak, čich, sluch, hmat a chuť, zachycují zkušenosti, informace z prostředí a tyto smysly posílají mozku data, informace. Těchto 5 cest aktivuje chemii tzv. neuropřenašeče, díky kterým se nějak cítíme. Konečný produkt prožitku je tedy pocit a emoce. Pokud je pocit a emoce konečným produktem prožitku a my budeme prožívat stejné emoce a pocity denně, tak nemáme žádné nové prožitky. Když používáme stejné pocity a emoce, tak žijeme podle návyků a naše budoucnost vypadá jako naše minulost. Pak lidé setrvávají ve vztazích, v zaměstnáních, kde třeba trpí, ale nechtějí nic ukončit, protože to není správně. Ale beze změny, není změna a člověk se stane závislý na pocitu nic nedělat. Jakmile se přestaneme stejně cítit a myslet, tak tu závislost překonáme. Začnou se neuroreceptory a buňky v těle divit, co tady dělám, proč tu stále jsem? Po čase synapse pošlou mozku zprávu, no tak rozhodni se anebo si sáhni po návyku své chemie, po svém pohodlí. Takto určuje tělo realitu, a když určuje svou realitu, tak žije. Život je definován pohybem a realitu změním, když zavřu jedny dveře a otevřu druhé a zbavím se emočních závislostí. Nové a nové prožitky nám po čase dají nové vzpomínky a to pomáhá tvořit novou realitu.

Tvoření spadá do kategorie učení, prožívání, kdežto přežívání, reagování na prostředí, se stane naši realitou. Tělo pak reaguje tak, že tvoří stejnou realitu jenom tím, že žije v primitivní části mozku, zaměřené z 90% času na přežívání a kdy reaguje na prostředí. Umožňujeme prostředí určovat náš vnitřní stav. V čem jako lidé máme zmatek, je to z jakých myšlenek vlastně potom tvoříme přítomný okamžik? Odpovědí je, že přítomný okamžik nakonec tvoříme z přítomných myšlenek. Potom většina lidi aplikuje 10 minutovou meditací na hojnost a bohatství a běží si vsadit sportku. Na druhý den pokukuje, kde mám tu svou výhru, a zamumlá si, to nefunguje. Nebo mé afirmace si opakuji už měsíc 5 x denně a nic. Dnes je spousta informací jak na internetu, tak v médiích a všichni mají na vše názor, až jsou vlastně otupělí. U ranní snídaně si popíjí kávu, přečtou si novinky, kde vybuchla jaká bomba, kolik je mrtvých a jdou v poklidu do práce. Pokud jim cestou nenaskočí internet do 20 vteřin, tak jsou nervózní, protože nedostali to, na co se soustředili a ve své aroganci řeknou, že to nefunguje. Kvantové pole a kvantové unášení funguje, vždy, hned a kdekoliv. To my nefungujeme.

A jak se tedy začít učit schopnosti se soustředit a pozorovat věci nezávisle na prostředí, těle a čase.

Vzpomenete si, co jste dělali 11. září? Pamatujete si díky pocitu, který jste měli, který nám pomáhá si vzpomenout? Pokud jsou pocity konečným produktem prožitku a my denně prožíváme stejný pocit, tak to znamená, že se stále definujeme podle minulé zkušenosti. V kvantovém poli, neboli unášení si tvoříme nový prožitek, který má nové emoce a pomůže nám si tento prožitek zapamatovat. Při kvantovém unášení si vizualizujeme nové prožitky, nejsme potom obětí toho, co se děje venku. Nepřijde nám, že je vnější svět skutečnější a neodráží se nám tak dovnitř.

Tuto schopnost si můžeme vychovat, když se ponoříme do abstrakce a kreativity, do které dáme celou svou mysl. Ve skutečnosti nemůžeme získat nic, k čemu nemáme synaptická spojení. Jakmile pro to máme v mozku spojení, tak odměnou je, že už na to nemusíme myslet a to je chvíle, kdy se staneme tím, čím chceme a nezabere nám to žádné úsilí a úspěch je vedlejší produkt.

Proto lidé, kteří jsou velmi úspěšní a mnohokrát přišli o vše, věděli, že oni jsou úspěch, a že když ráno opět vstali, tak věděli, kým jsou a kým každé ráno budou. Je tedy inspirující každé ráno si procvičovat svůj ideál, aktivovat si synapse až nabudu platformu toho, kým chci být a kým se stanu. Kdybychom věděli, odkud se berou naše myšlenky, tak jaký by to mělo dopad na náš život? Je známo, že nalezení zdroje těchto myšlenek má pozitivní vliv na náš život. Jde jen o to vklouznout do té mezery mezi energii a hmotu a prožít to co leží za tím vším. Myšlenka jako mentální energie zapaluje mysl a vše čeho se dotkne. Takže vše vytvořené ve hmotě se zrodilo mentálně. Myšlenka pochází z ničeho, tedy z nicoty a nicota je čisté uvědomění. Nejdříve muselo být nic, aby mohlo být něco. Také pochopením nicoty in natura, zjistíme, že nicota je všechno.

"Princip nehybnosti" odhaluje, že pohyb vychází z nehybnosti, energie vyvěrá z ničeho a řád je možný jen v chaosu. Vše vzniklo z nicoty. Vše stvořené vzniká z absolutní nehybnosti, každá věc a myšlenka v tvoření se rodí z nehybnosti. Poznat absolutní nehybnost je o úhlu nazírání a o tom, abychom si tuto nehybnost, klid uvědomili. Nedochází ke kontaktu mezi tělem a myslí, ale je to kontakt s jednoduchým uvědoměním. Do harmonie jsme transformování díky prostému uvědomění absolutní nehybnosti. Lidé se domnívají, že za úspěchem stojí těžká práce a dřina, s nutným stresem, aby získali v životě to, co chtějí. Úspěch ve svém nejlepším slova smyslu je založen na odpočinku. Protože pouze odpočinuté tělo a mysl je více produktivní. Známe tři hlavní roviny odpočinku bdělý stav, snění a hluboký spánek. Byl stanoven čtvrtý stav nejhlubšího odpočinku " bdělí hypometabolický fyziologický stav" při kterém je mysl pozorná. Prokázalo se, že vědomé prožívání takového hlubokého odpočinku ostatní tři roviny odpočinku uvedeme do rovnováhy. Této techniky se učí v armádě, kdy musí voják bez spánku a odpočinku překonávat velké vzdálenosti, nebo dlouho setrvávat nehybně na místě několik dní, kdy velmi krátký a nejhlubší odpočinek není luxusem, ale nutností.

Jakmile se stane součástí vašeho života princip klidu a obrody, tak se spustí automaticky princip pokroku. Nejhlubší stav odpočinku citlivější jednici mohou na malý okamžik zachytit těsně po probuzení a těsně před usnutím. V tomto kvantovém unášení cítíme čisté uvědomění, zároveň také odpočinek, i když jsme zrovna aktivní a bdělí. Takové ticho podporuje aktivní stránku života.

Hudbu si proto nejlépe vychutnáváme, když necháváme melodii plynout svým vědomím jako řeku. Pokud bychom se zaměřili na jeden jediný tón, tak nám unikne celá skladba. Stejně tak by měli plynout naše životy, volně. Pokud se držíme věcí, myšlenek, lidí a lpíme na nich, tak narušujeme tento tok a ničíme melodii.

Základ je tedy v čistém uvědomění, který nám poskytuje nejhlubší odpočinek, s pomocí kterého tvoříme. Mně osobně to nejčistší uvědomění, evokuje to AHA, to BINGO, které mě zbavuje veškerých myšlenek a vyhodí mne nad tělo a aktivuje husí kůží, ve slovenštině ZIMOMRIAVKY. Nemusím dělat nic jiného. Stejně jako k přirozenému omlazení dochází během spánku, tak během čistého uvědomění se přirozeně nabijete energií.

Začneme kvantovým unášením, díky kterému se dostáváme do čistého uvědomění a díky kterému jsme objevili něco nového. Pocítíme soulad, nový projev sebe sama, i naplnění, které najednou překročí závislost na hmotě a zdrojích. Pohyb je život a existence je závislá na odpočinku. V zimě odpočívá příroda i zvířata, v noci odpočíváme jak my, tak také Země, takže naše existence je závislá na odpočinku a aktivitě.

Proveďte si nyní krátké, za to důležité cvičení. Vytvořte si pohodlí a uveďte se do relaxace. Snažte si vybavit situaci z posledních dnů, na kterou nejste hrdi, o které si myslíte, že jste selhali a které jste později litovali. Zavřete oči a přehrajte si ji a vzpomeňte si na svou emoci. Postačí 1-2 minuty. Teď si stejnou situaci přehrajte ještě jednou s tím rozdílem, že budete jako pozorovatel, jako divák. Najednou ta situace je odlišná, emoce už není tak silná a možná vám ta situace v závěru přijde i komická.

Praktikováním čistého uvědomění získáte výkonnost, rovnováhu, zbavíte se pocitu, že vám něco uniká, nudy a netrpělivosti. Mně osobně to dalo velmi silný vnitřní mír, z kterého pramení praláska, jednota. Došel jsem k tomu, že k pravé lásce, dojdu čistým uvědoměním, že ona tam nad tím vším je. To čisté uvědomění mne vykopne nahoru jako pozorovatele, vlastně spíš jako "objevitele", a to prozření, že v nicotě je vše, je úžasné. Když s tím vším splynu a rozpouštím se je to nádhera. ----- Něco podobného jsem zažil při rituálu, který opět objevili šamani v Mexiku. Jedná se o zapomenutý rituál, který už dnes lze absolvovat i v ČR. V Sonorské poušti v Mexiku, pouze v noci vylézá žába, které k obraně používá svůj hlen. Po kontaktu s její chemií jste tak paralyzováni, až vás opouští vaše vědomí a dostanete se za oponu Matrixu. Vytělesníte se ze všech svých těl,  přes fraktály a bohužel i přes astrál, a jste tam. Každý to má jiné, já se dostal k jednomu starci, takový děda vševěda, který byl rozčarován z toho, že když jsem umřel, tak se tomu všemu směji, on měl evidentně větší radost. Každá myšlenka na ukončení inkarnace ve mě evokovala silnější smích, který přilákal ještě další dva starce. Koukali tam na mě tři. Po každém smíchu následovala exploze světla silnější a silnější a obrovské euforie, snad nirvána. To vše se mi stalo devětkrát a jelikož jsem si celý rituál natáčel, tak poslední tři nejsilnější exploze světla vymrštili mé tělo. To ve finále přilákalo temnotu, přes kterou jsem se dostával zpět do těla a co se při tom dělo je už osobní. Týden se pak smějete jako sluníčko, okolí vás nepoznává jelikož máte vysoké vibrace. ----    

Lze si vytvořit zásobárnu čistého uvědomění, aplikovat to splynutí v bytí se vším, a to kdykoliv, tedy pokud neřídíte auto. Nemusím být statický, ani v meditační poloze, abych si cucnul čistého uvědomění. Encefalograf měří pohyb našich mozkových vln a proto je mozek, spíše naše mysl mostem mezi vnějším světem a čistým uvědoměním bez formy. Většina lidí se po tomto mostě prochází jen jedním směrem a to ven do vnějšího světa. Kvantové unášení díky čistému uvědomění nám dá hluboký odpočinek, ve kterém načerpáme hodně energie, harmonie a moudrosti, abychom mohli jít opět na druhou stranu. Naučit se čistému uvědomění je jednoduché, lze si jej uvědomit kdykoliv a kdekoliv. Není nutné ohýbat své tělo a nořit se do hluboké meditace. Jediné co potřebujeme, je pozornost.

Po aktivaci čistého uvědomění, nakonec usnete i při rockové hudbě, nebo při práci sbíjecího kladiva. Bhagavadgíta říká " Pouhá trocha čistého uvědomění osvobodí duši od velkého strachu" Když se správně naučíme být si vědomi, tak dokážeme léčit fyzické neduhy, vztahy, a také své finance.

Cvičení na zastavení myšlenek. Pohodlně se usadíme, provedeme pár hlubokých nádechů a výdechů, uzemníme se. Při relaxaci někomu dříve, někomu později se vyjeví myšlenka, to je v pořádku, nezahánějte ji, může odplout jako mrak, nebo se rozplynout. To co teď přijde, je důležité, ostražitě číhejte na svou myšlenku. Jako kočka na myš. Odkud přijde má další myšlenka? Otázka sama o sobě není důležitá, důležitá je sama pozornost a kvalita pocitu, otazníku v hlavě, ať si to každý pojmenuje, jak chce. Čekáme, kdy se nám vyjeví meziprostor, nebo než se nám vyjeví. Tento meziprostor je zdroj myšlení, odkud se vzala má myšlenka? Díky čekání na myšlenku, žádná nepřichází a už jsme v nicotě.

Objevíte klidnou hladinu své mysli a to dodá velký odpočinek i tělu. Pokud se naučíte jen tohle, tak vám dodá novou kvalitu bytí. Když se myšlenky zastavily, tak jste přestali existovat. Mne se párkrát povedlo se uvrhnout díky této technice do kómatu. Budete si libovat mimo čas a prostor a užívat si čistého uvědomění. Až zjistíte, že jste sami čistým uvědoměním. Během života jsme několikrát změnili své cíle, vize a hodnoty, měnily se také emoce, ale beze změny od dětství máme své uvědomění. Snaha to ovládat vše zhoršuje, jde o posun ve vnímání. Být tím pozorovatelem. Vyšší úrovní, kdy poznáváte sebe sama, je poznat sebe sama přes svého ducha. 

Už víme jak zastavit své myšlenky a osvěžovat se takto kdykoliv a kdekoliv. Síla není v otázce, ale v uvědomění a časem budete schopni toho dosahovat i při otevřených očích. Vnímání a pozorování, je zdokonalování sebe sama. V léčivých vodách čistého uvědomění léčíte psychiku a spolu s partnerem i harmonizujete svůj vztah. Zbavíte se takto kdykoliv strachu. Strach vzniká, když se ego oddělí od čistého uvědomění a návratem k němu zmizí.

Dnes jsme zjistili, že nic je čisté uvědomění a že toto čisté uvědomění, je naší základní vlastností. Také už víme, že klid pochází z menší aktivity a ne ze zvýšeného úsilí. Mysl hledá neustále štěstí, některým i na plné otáčky a v čistém uvědomění přestane hledat. Lidé chtějí jistoty a potřebují tu jistotu, také se učím užívat si té permanentní nejistoty a libovat si v ní, někdy je to hodně drsné to střetnutí se strachem. 

Zimomriavky z uvědomění a bytí zabíjí touhu, protože máte vše. Automaticky se dostáváte do klidu, defakto jste v permanentním klidu. Efektivita vašeho záměru je odvislá od vašeho uvědomění. Když to pochopíte, můžete si přát cokoliv. Tento prožitek je osvobozující, než ego bude chtít nad svou myslí opět získat kontrolu. To se dá eliminovat množstvím času prožívání tohoto čistého uvědomění a praktikovat ji ráno s potřebnou péčí a kdykoliv přes den přirozeně. Tato přirozenost nám nastartuje hluboké hojení a spojení s moudrostí. Budeme tak více odolní. Mysl nemá ráda nicotu, stále si musí s něčím pohrávat a přitahovat pozornost. Časem jedinec zjistí, že čisté uvědomění se děje přirozeně a samovolně.

Umění poté spočívá v tom, že zaměstnáte mysl přirozeně myšlenkou a budete přitom stále v čistém uvědomění. Zde nastupuje druhá technika. Z počátku je vhodné si ji nahrát na záznam.

Metoda čistého bytí každou buňkou - posadit se, je vhodnější než být vleže, alespoň pro začátek. Zavřeme oči a nehýbáme se, jen se uvolnit a uvědomovat si sami sebe a bedlivě pozorujeme každý sval, pulz, teplo (postačí 30 sekund). Takto pomalu prociťte své části těla. Od kotníků, až po vlasy, postačí 10 sekund na každé části těla. A představit si ji v prostoru, jak vnímáme svůj nos v prostoru, jak náš nos je prostor v prostoru. Čím častěji, tím lépe. Toto pravidelné cvičení vám časem umožní kvalitní prožitek dokonalého bytí svého JÁ v médiu vesmíru. Uvědomíte si díky cvičení plně sami sebe za mnohem kratší čas, a v potřebné kvalitě, která je tu velmi důležitá. Zjistíte, že vaše bytí zaplní celou místnost, dům, ulici, město, celý stát, kontinent a až naplníte celou Zemi. Postačí, když naplníte místnost, ve které se nacházíte svým uvědoměním a na 20 sekund procítíte, že vše je tvořeno našim uvědoměním. Koukněte na jakýkoliv předmět a prociťte, že je tvořen vašim uvědoměním. Teď zachytíte, že vaše uvědomění je mimo vás, je tu stále, ale vnímáte ho. Zopakujeme si uvědomění naplňující tuto místnost a také ve svém těle, můžete s ním dovnitř i ven a zároveň jej cítit jako celek všude. Je to snadné a bez námahy dosáhnou čistého uvědomění a bytí zároveň, pokud to cvičí člověk často, dosáhne čistého uvědomění navždy.

Zavřete oči a prociťte nyní opět své "zimomriavky" a chvíli je pozorujte. Nyní oči otevřete a užívejte si tuto blaženost. Toto literatura také nazývá kvantové unášení. Důležité je si uvědomit to čisté uvědomění a to čisté bytí a ty "zimomriavky" z něho prozáří.

Touto metodou tvoříme a tak i léčíme. Trik je v tom, že nevytváříme léčivou energii, ale emoci "dokonalosti" Díky této emoci dochází k hojení a my jsme tou emocí. Každý může být léčitelem, každý může být proutkařem a každý může pracovat s kyvadlem.

Tato dokonalá emoce, je v celém tvoření unikátní. Je všude a ve všem. Tato dokonalá emoce se stane extází. My ji dnes známe, když se nám narodí dítě, vyhrajeme závod, nebo i ve sportce atd. Dokonalá emoce, je vždy čistá a harmonická, proto nemusíte znát při léčení ani příčinu nemoci druhé osoby. Už jsem zmiňoval, že vše ve vesmíru je informace a energie. Takže potíž osoby je informací, postačí změna stavu podpořena dokonalou emocí "zimoriavek", které vyzáří s čistého uvědomění a bytím sebe sama. Provádím to občas s takovým nenápadným, citlivým, krátkým vnuknutím. Sami jste určitě někdy zažili tu zkušenost, že jste si něco krátce přáli a ono se to stalo. Že jste si řekli, to by bylo krásné kdyby, byla tam emoce jako energie a informace.

Zpočátku je důležité vědět, co léčíte a mít také zpětnou vazbu. Důležitý zde bude váš záměr, jako informace a emoce už sama ví, co má dělat. Ze zkušenosti v mém okolí chci upozornit, abyste se nepouštěli do léčení druhých lidí. Nepracovali v auře druhých lidí. Nemoc je bytost a jako bytost se chce projevit. Ten člověk by se z oné nemoci dostal sám, má získat zkušenost a pokud té bytosti odepřete se projevit, tak hádejte na kom se projeví. Ano to je ten důvod, proč většina léčitelů dřív nebo později končí s pestrou sbírkou takových bytostí. Lze pracovat na dálku v kvantovém poli, ale přesto je potřeba se zeptat.  

Mentálně si můžeme hrát s čímkoliv. Zkuste si třeba mentální skok na lyžích z můstku, přeji vám krásný let. :-)

Mooji Sangha

Pokud je dostupné vědomí, je v něm poznání a chuť "Já jsem". Využij toho, dokud to je. Protože prostřednictvím toho "Já jsem" můžete vnímat Absolutno. Tak to je. Pokud se toho držíš, tak pokud můžeš, začni co nejdříve intuitivně pociťovat "Já existuji". To bytí s velkým B, procítěně a plně. Jakmile dokážeš být jen v této intuici "Já existuji" nedovol, aby se tento jednoduchý vjem spojil s jinou představou nebo příběhem z minulosti, budoucnosti a dokonce i z přítomnosti. Jen to nechej na to samotné. Z počátku tu ještě bude určitý hluk, ale jak odmítneš pozvání vystoupit z toho a držíš se jen toho intuitivního pocitu, tak postupně se stabilita ohlásí sama. V této stabilitě samotné to bude bez úsilí. Pokud toto "Já jsem" září samo od sebe, tak všechny překážky a vše co pociťuješ, jako překážky se rozplyne. Jediné co zůstává je intuitivní pocit bytí. Vůně, která se šíří z tohoto bytí je pokoj, je radost. Nejsou zde potřebné žádné diskuze, protože žádná diskuze neupoutá tvou pozornost. Pozornost a bytí jsou jedno, bez úsilí, právě teď. Zůstaň takto a potom můžeš odložit všechny filozofické diskuze. Nemusíš se o to snažit, v této chvíli tě nebudou lákat. Zjistíš, že procházení se, povídání si, jedení, všechny pohyby a všechny aktivity života se odvíjí díky nějaké síle. Ve tvé přítomnosti, ty jsi zde a je v tobě pocit integrální celistvosti. Toto je vše, je to jednoduchá věc, kterou dokáže každý. Stačí pár minut ráno nebo večer před spaním, kdy nejsi unavený. Stačí se s tímto pocitem posadit a lze to provádět i během dne. Seď jen s tímto přirozeným pocitem bytí "Já jsem". Na to, abychom našli pocit "Já jsem" se nemusíte pohnout ani o milimetr. Jsi-li vědomý, tak jen proto, že je zde ono Bytí. Je zde ten pocit, je tu, a kdykoli cítíš je tu "JÁ", tak ber to Já jako vědomí nebo vědomou přítomnost. Je to jednoduché. Ze zvyku byl tento pocit "Já jsem" spojován s tělesnými vlastnostmi. Pocit, že je to "tato osoba" a "takový jsem", a "mám rád", a "nemám rád", "mám raději", a tak podobně. Když se podíváme a vidíme, že jsou to spíše jen vlastnosti, s kterými se spojujeme nebo kterým věříme, či se s nimi identifikujeme, tak že nejsou původní, že přišly až později přes podmiňování a podobně. Potom jsi schopný jen říct "OK, dobře", něco to lehce ponechá tak, a je zde stále jen intuitivní pocit, je tu pocit čisté existence, ta přítomnost bez asociací. Využij dobře své vědomí na tento účel a zůstaň v tom a koupej se v Bytí. Síla získaná díky tomuto zaměření s tebou bude zůstávat víc a víc. Začne to být radost. Nebudeš to pociťovat jako úlohu, stane se to tvou radostí. Bude lehké odmítnout nebo nevšímat si onoho hluku, který se vynoří v mysli v podobě myšlenek. Je to jednoduché. V určitém momentě tě šum už víc nebude trápit. Pak budou někteří z vás schopni cítit, že i pocit "Já jsem" je pozorovaný a je také viděn. Jak budeš v pozici přijetí, že samotné bytí je pozorováno, potom neříkej nic víc, nemysli, už to přesahuješ a je to nepopsatelné. Není tu pak třeba nic říkat.

Pokud se přítomnost "Já jsem" s ničím nespojuje, pozornost a Bytí jsou bez úsilí jednotou a spontánně se odhalí pravé Já. 

Předci realitu popsali jako máju, dokonce Einstein svým E=mc2 prozradil, že hmota je zaměnitelná v energii, a že vše je energie. Prohlásil, že všichni jsme se spletli, že jsme schopni vnímat pouze energii s nejnižší vibrací - hmotu. Naše smysly se tomu přizpůsobily, spíše zakrněly.  

---------------

 Staří Egypťané uznávali mnoho bohů, až faraon Achnaton sjednotil všechna náboženství pod jednoho boha, boha Ra, boha slunce. Z pyramid je známé vyobrazení sedících preadamitů pod slunečním diskem. Jedná se o vyobrazení jedněch z posledních preadamitů Nefertiti, Achnatona a jejich potomků. Paprsky působí na jejich děti. Už tehdy věděli, že sluneční energie transformuje. Tím lze také vysvětlit, proč nenacházíme vývojový článek mezi neandrtálci a homo sapiens, došlo zkrátka k posunu, díky solárnímu záblesku.

Jeden z vědců (Dr.Poponin) dokázal z embrya pulce vytvořit mloka. Po mnoha dotazování prozradil, že koherentním světlem přenesl informace z mloka na pulce. Penetroval po dostatečnou dobu paprskem mloka a poté osvítil pulce. Nastává pak otázka proč nám po světě zavřeli sluneční observatoře, a k čemu opravdu slouží Maskovy satelity, a proč mocipáni se bojí posunu vědomí lidstva a evoluce. Jaké filtry se instalují a proč sytí atmosféru nanočásticemi kovu? Proč pomocí experimentálního koktejlu chtějí ponížit úroveň lidské bytosti, aby ve finále její posun nebyl tak výrazný.  

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pokud je vše mája, tak i svobodná vůle je iluzí a jediné co se v této realitě máme naučit, je naučit se být svobodní. Jsme součástí jednoho vědomí , vesmír je jedna mysl a chce se poznat, vytvořit hráče se zdánlivou svobodnou vůlí. Jsem ale zde, abychom se naučili, že jsme všichni jedno, že jsme všichni propojení, to nám ukazuje cestu ze třetí hustoty. Svobodnou vůli "nemáme", protože už jsme se rozhodli žít to, co jsme si dávno napsali. Do Matrixu jsme šli dobrovolně, a najednou se chceme z něj osvobodit. Jsme přesvědčeni, že vystoupením z Matrixu dosáhneme svobodné vůle, ale je to jen další model, další vzorec, který nás díky bohu také posouvá. Díky tomuto "novému" vzorci, nejsme na jednom místě. Vzorcem je také mantra, že musíme cítit svobodu abychom se mohli měnit. Pochopíme-li vzorce jako nástroj k seberozvoji, tak vše kolem sebe budeme vnímat jako nástroj k transformaci. Pochopíme, také svou prožívanou realitu. 

     Musíme cítit svobodu, abychom se mohli změnit. Svoboda je o pocitu a osobně mi pomáhá to rochňání se v Bytí v té jedinečnosti Bytí a daru existence. Jakmile si  sluníčko odplivne (solární záblesk) bude to opravdu jako blesk z fotoaparátu a může se dít ono oddělení zrna od plev. Nikdo nic neokecá, aktuální vibrace daného člověka bude v sekundu "s" jasným kalibrem. Pokud nám nezmění DNA. 

 "Hle, odhalím vám tajemství: ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni - naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni."             

1. Korintským 15:51-52